(Podstatný, ale stručný základ = pilíř pro širší pochopení)

Výživa je téma, na které má dnes názor skoro každý. Někdo vyřadil sacharidy, jiný tuky, někdo se snaží „jíst čistě“, další skvěle ovládá doplňky stravy. Další do toho všeho "hází vidle". Výsledkem je často zmatek, chyby, komplikace, nejistota..., netušíš, čemu věřit trošku, čemu radši vůbec.

Pojďme začít od úplných základů. Od toho, co tělo je a skutečně potřebuje, aby mohlo fungovat. Apřes co nejede vlak. (zatím)

1, Makroživiny: základní stavební kameny energie a těla 

Makroživiny jsou látky, které tělo celé vystaví, dodávají energii a průběžně další stavební materiál pro tvorbu a udržbu po celý život.

Patří sem:

• bílkoviny

• sacharidy

• tuky

• vláknina

Bez nich tělo prostě nefunguje. Ne proto, že by to říkali výživoví poradci – ale proto, že z nich je doslova postavené.

Co to je a k čemu jsou?

Bílkoviny (proteiny)
Jsou stavebním materiálem těla. Z bílkovin jsou svaly, enzymy, hormony, části imunity, ba dokonce pohyb. Bez dostatku bílkovin se tělo hůř regeneruje, hůř se brání a hůř se „opravuje“.

Sacharidy
Jsou hlavním a nejrychlejším zdrojem energie. To, co bílkoviny postavily, je třeba zásobovat energií. Každá jedna buňka těla potřebuje energií k existenci a plnění svých funkcí. Mozek, nervová soustava i svaly na ně běžně jedou. Bez sacharidů tělo přepíná na náhradní režimy, které obvykle nejsou dlouhodobě ideální pro každého.

Tuky
Nejsou nepřítel. Jsou nezbytné pro hormony, mozek + nervovou soustavu, vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K) a dlouhodobou energii.
Bez tuků se rozpadá hormonální rovnováha i nervový systém.

Vláknina

Neživí přímo nás, ale „krmí“ naše střevní bakterie (mikrobiom)
Pomáhá trávení, pocitu sytosti, stabilitě energie a nepřímo, ale významně ovlivňuje i imunitu a psychiku.
Její nedostatek je jednou z nejčastějších chyb moderní stravy (proto je zde zařazena mezi makroživiny)

Jak získáváme jednotlivé makroživiny?

Zjednodušeně:

• bílkoviny - maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny

• sacharidy - obiloviny, rýže, brambory, ovoce, zelenina

• tuky - oleje, máslo, ořechy, semínka, tučné ryby

• vláknina – ovoce, zelenina, semínka, celá zrna

Nejde jen o „co“, ale i v jaké podobě.
Průmyslově zpracované potraviny se tváří jako zdroj živin, ale často jsou to spíš kalorie bez skutečné výživové hodnoty.

2, Mikroživiny: malé látky s obrovským vlivem

Mikroživiny tvoří:

• vitamíny

• minerální látky

• stopové prvky

Neposkytují energii, ale bez nich tělo neumí energii využít ani „řídit“ své vnitřní procesy. Jsou to „nenápadní dirigenti“ organismu.

Co dělají v těle?

Mikroživiny:

• řídí enzymatické reakce

• podílejí se na imunitě

• ovlivňují nervovou soustavu

• hrají roli v psychice, únavě, regeneraci

• pomáhají zvládat stres a zátěž

Bez mikroživin sice můžeme jíst „dost“, ale tělo nebude fungovat optimálně.

Jak je získáváme mikroživiny?

Ideálně z pestré stravy:

• zelenina

• ovoce

• kvalitní živočišné produkty

• ořechy, semínka

• celozrnné obiloviny

Problém je, že:

• potraviny jsou často sklizené nezralé

• dlouho skladované

• průmyslově zpracované

• půda je vyčerpaná

Výsledek: reálný obsah mikroživin bývá bohužel nižší, než si myslíme.

Mikroživiny / vitamíny

Vitamíny jsou organické látky, které tělo potřebuje v malém množství pro správné fungování metabolismu, imunity, nervové soustavy a regenerace.
Tělo si většinu vitamínů neumí samo vytvořit, proto je musí přijímat z potravy. To je velmi důležitá věta. Organismus některé vitamíny vitamíny příjmá a pracuje s nimi za pomocí tuků a většinu ostatních za pomocí vody. 

Vitamíny rozpustné v tucích

Ukládají se v těle do zásoby:

• vitamín A

• vitamín D

• vitamín E

• vitamín K

Vitamíny rozpustné ve vodě

Tělo si je většinou neukládá a potřebuje je pravidelně dodávat v tom, co konzumujeme.

• vitamín C

• vitamíny skupiny B:

  • B1 (thiamin)

  • B2 (riboflavin)

  • B3 (niacin)

  • B5 (kyselina pantothenová)

  • B6 (pyridoxin)

  • B7 (biotin)

  • B9 (kyselina listová)

  • B12 (kobalamin)

Mikroživiny/ minerální látky

Minerální látky jsou anorganické prvky, které tělo potřebuje ve větším množství než stopové prvky. Podílejí se především na stavbě kostí a zubů, rovnováze tekutin, činnosti svalů a nervů...

Patří sem zejména:

• vápník

• hořčík

• draslík

• sodík

• fosfor

• chlor

Mikroživiny/ stopové prvky

Stopové prvky jsou minerální látky, které tělo potřebuje jen ve velmi malém množství, ale jejich role je zásadní. Podílejí se na imunitě, hormonální rovnováze, krvetvorbě, činnosti štítné žlázy i ochraně buněk...

Mezi nejznámější stopové prvky patří:

• železo

• zinek

• selen

• jód

• měď

• mangan

• chrom

• molybden

Mikroživiny/ časté chyby

Zaměňujeme „dost jídla“ za „dost živin“
Kalorie nejsou totéž co výživa.

Řešíme jeden vitamín a ignorujeme souvislosti
Tělo funguje v rozsáhlé síti vztahů – nedává smysl „hasit“ jeden nedostatek, když celek nefunguje.

Podceňujeme dlouhodobé drobné deficity
Mírné nedostatky se často projeví až časem:
únavou, horší koncentrací, sníženou odolností vůči stresu, výkyvy nálady, nemocí.

Pro zapamatování : výživa není jen jídlo, ale zásobování živinami geniálně funkčního systému

Makroživiny dodají palivo a stavební materiál.

Mikroživiny řídí, jak dobře to všechno funguje dohromady.

Vláknina udržuje v kondici „vnitřní ekosystém“ střev.

Jejich kvalita a správný vzájemný poměr rozhodují o výsledku - zdraví, vitalita, nálada, dlouhověkost...

Jemná výzva na závěr:

Výživa není krátkodobý projekt.
Je to dlouhodobý vztah a respekt k vlastnímu tělu.

Nemusíš jíst naprosto dokonale.

Nemusíš znát úplně všechny detaily.

Nemusíš mít pod kontrolou vše.

Ale stojí za to pochopit a dodržovat základní principy a vědět, jak s nimi manipulovat.